Majitelé vozů na alternativní paliva — LPG nebo CNG — se nás občas ptají, zda jejich auto dekarbonizaci vůbec potřebuje. LPG a CNG přece „spalují čistěji", ne? Pravda je trochu složitější.
Proč LPG a CNG „nespalují samy o sobě"
LPG (zkapalněný propan-butan) a CNG (stlačený zemní plyn) skutečně produkují při spalování méně pevných částic než benzín nebo nafta. To je jejich velká výhoda z emisního hlediska.
Jenže — v České republice jezdí naprostá většina vozů na LPG jako bi-fuel. To znamená, že startují na benzín, přepnou se na plyn až po zahřátí a při nízkých teplotách nebo nedostatku plynu jedou zase na benzín. A benzínová část zanáší sací ventily, vstřikovače a spalovací prostory stejně jako čistě benzínový motor.
Specifická slabina LPG motorů: sací ventily
LPG bi-fuel systémy vstřikují plyn zpravidla před sacím ventilem (port injection). Moderní benzínové přímovstřikovací motory (GDI, TFSI, TSI) přidávají palivo přímo do válce — a sací ventily tak nejsou „oplachované" palivem, které by jinak odstraňovalo drobné nánosy.
Výsledkem je, že sací ventily u moderních přímovstřikovacích bi-fuel motorů se zauhličují rychleji než u starších nepřímovstřikovacích. Vodíková dekarbonizace je pro tyto motory mimořádně účinná — čistí sací ventily bez demontáže, přesně tam, kde je to potřeba.
CNG a vodíkové čistění — ideální kombinace?
CNG motory spalují čistěji, ale ani zde není zauhličení nulové — zejména v EGR okruhu a na sacích ventilech. Vodíková dekarbonizace funguje s CNG motory bez omezení a výsledky jsou srovnatelné s benzínovými motory.
Doporučené intervaly pro LPG a CNG
- LPG bi-fuel s přímým vstřikováním (GDI/TSI/TFSI): každých 15 000 km
- LPG bi-fuel s nepřímým vstřikováním: každých 20 000–25 000 km
- CNG monofuel nebo bi-fuel: každých 20 000–30 000 km
Máte otázky ohledně vašeho konkrétního vozu? Napište nebo zavolejte — poradíme zdarma. A pokud chcete vidět, co dekarbonizace přinesla jiným zákazníkům, přečtěte si 3 reálné příběhy zákazníků.
